První otázka, která vám hned vyvstane na mysli je, jak rozeznám toho správného poradce od špatného. Je několik bodů, které můžeme při výběru poradce sledovat.
- Můj pocit – lidský i profesní
- Reference
- Výsledky
- Chování (dělá to, co mi radí nebo káže vodu a pije víno?)
- Nedává rady od stolu
- Dělá práci, která ho baví
Uvědomte si, že s finančním poradcem se budete vídat jednou nebo dvakrát ročně, právě proto vybíráme takového, který nám lidsky sedí. Je fajn mít podobný pohled na život, ale je to velmi individuální. Přidanou hodnotou může být stejný, ale také odlišný úhel pohledu.
Jedna z těch nejzásadnějších věcí je, aby finančního poradce či poradkyni práce bavila. Dokud totiž svou práci nemilujete, nemůžete ji dělat naplno. Poradci, kteří to dělají čistě pro peníze, nemohou nikdy sledovat zájmy klienta, ale zájmy svoje.
Vzdělání finančního poradce není až tak důležité, jak by se na první pohled mohlo zdát. Proč? Protože prozatím nemáme žádný povinný vzdělávací systém pro finanční poradce. Existují zkoušky, kterými projdete a můžete se tak prokázat různými certifikáty, ale člověk, který chce dělat finančního poradce nemá povinné vystudovat například vysokou školu s oborem financí. A naopak, jsou tací, kteří nemají obor financí vystudovaný a svou práci dělají lépe než ti, co tohoto vzdělání dosáhli. Důležitější je, zda a jak na sobě finanční poradce sám pracuje a rozvíjí se.
Nejpodstatnější jsou výsledky. Ty jsou samozřejmě ale těžko dohledatelné. Většina poradců jsou žvanilové, slibují a tvrdí, že výsledky mají skvělé. Já třeba ukazuju svým klientům své účty a investice, aby klienti viděli, že opravdu dělám to, co jim radím. Správný poradce se nepozná tím, že vlastní drahá auta a nejdražší oblečení, ale tím, jak spravuje své finance a jak spravuje finance svých klientů.
Ukázka své vlastní práce může sloužit také jako skvělý příklad pro klienty. Inspirovat klienty může poradce také tím, jak přistupuje k penězům a zbytečně je neutrácí.
Dá se udělat nějaký rychlotest, jak poznat špatného poradce? Je třeba pár služeb, na které poradci kašlou a nepředělávají je, protože nemají žádné provize. Ideálním příkladem je třeba penzijko. Z penzijního spoření totiž nemají poradci žádné provize a proto většinou klientům poradci staré penzijko nemění. Kdy by na mě poradce nepůsobil důvěryhodně, je v momentě, kdy by mi dával rady od stolu. Na klasickou otázku „Kam mám investovat xy korun?“ totiž neexistuje jedna odpověď. Je to totiž vždycky individuální. Správný poradce potřebuje znát vaší finanční situaci, jaké investice aktuálně máte, jaké ostatní služby využíváte a jaké máte cíle. Proto nikdy neradím, že 5 tisíc korun dejte tam a vyděláte na tom. Nejde to obecně říci a poradci, co takhle radí, to dělají jen a čistě pro provizi.
Je spoustu finančních poradců, kteří to dělají opravdu jen pro peníze a jsou schopni vám tak dát službu, která není tak výhodná pro vás, jako pro samotného poradce. Tihle poradci ale nemyslí do budoucna, protože logicky se nebude vracet klient k poradci, který nedělá věci prospěšné pro něj, ale pro svou peněženku.
Nezapomeňte, že finanční poradce se o vás musí starat. Ten správný se zajímá o vaše cíle, jak třeba chcete prožít své stáří a na to vás připravuje po celý váš život. Nebo v kolika letech plánujete děti, svatbu a další výdaje, které náš životem provází.
Ten správný poradce se vám totiž nebojí říct pravdu. Ať je nepříjemná jakkoli.